Mezikulturní kompetence: pojem, definice a struktura

Mezikulturní kompetence je nutností ve světě, kde se vztahy mezi lidmi různých etnik staly svobodnými. Vede k porozumění, harmonii, respektive mírovému stavu věcí mezi zeměmi. Schopnost vnímat objektivně okolní lidi a jejich názory je velkým krokem k vytvoření vyspělých civilizací s velkým potenciálem. Je důležité věnovat pozornost rozvoji a metodice formování mezikulturní kompetence u lidí, aby byla budoucnost jasná a zářivá.

Odvození definice lidské kompetence

Mezikulturní kompetence v různých slovnících je interpretována svým vlastním způsobem. Základní rysy, vlastní tento pojem - je to určitý okruh pravomocí a práv, ve kterých je člověk dobře obeznámen.

Kompetence je široká definice, protože ji lze studovat pouze s ohledem na soubor konceptů. Osobnostní vlastnosti, znalosti, dovednosti zaměřené na konkrétní proces, objekt, předmět společně vytvářejí koncept kompetence.

Když byl tento koncept vytvořen, pozornost byla věnována různým situacím, kde se může projevit. Ukázalo se, že tato definice zahrnuje celou oblast lidských vztahů, kde existuje prostor pro určité znalosti a činy člověka.

Pojem kompetence

Obecně přijímanou definicí je objasnit, že konkrétní schopnost jednotlivce řešit problémy a problémy. Definice mezikulturní kompetence se také nazývá soubor lidských dovedností, dovedností a znalostí, které aktivně používá pro každého druhů činnosti. Aby byl tento proces a technika formování mezikulturní komunikace úspěšná, je nutné úplné vzájemné obrácení kognitivních a afektivních dovedností, které jsou podpořeny motivací, konkrétním souborem emocí a hodnot. Pouze s úplnou interakcí je možné tuto definici objevit.

Rozvoj mezikulturní kompetence

Existují hlavní způsoby formování MK:

1. Je nutné pochopit vlastnosti vaší i jiné kultury.
2. Je důležité neustále shromažďovat nové znalosti o tradicích jiných lidí.
3. Potřebujete určitou základnu nebo plán přijatelného chování v jiné zemi, který by nebyl považován za divoký a neobvyklý.

Mezikulturní komunikace a kompetence

Koncept MK je pevně spojen s procesem mezikulturní komunikace. Ten znamená propojení různých druhů vztahů a komunikace mezi jednotlivci, kteří jsou součástí různých etnických, rasových nebo národních skupin.

MK je jednou z hlavních kategorií mezikulturní komunikace, která se neustále vyvíjí.

MK zahrnuje nejúčinnější komunikaci mezi různými kulturami a národy a dovednosti, aby byla tato komunikace příjemná a užitečná. Patří mezi ně neverbální a verbální komunikace, přítomnost dalších znalostí, schopnost chovat se v souladu s hodnotami cizojazyčných lidí, jejich postoji a tradicemi.

Pojem mezikulturní kompetence zahrnuje celou řadu oblastí-jazykových, kulturních a komunikačních. Tajemství úspěšné komunikace zahrnuje nejen znalost těchto definic, ale také konkrétní soubor osobnostních rysů.

Jazyková kompetence

Jazyková kompetence je důležitou součástí mezikulturní kompetence. Tento koncept má také širokou škálu aplikací, takže existuje mnoho definic a možností pro výzkum formování jazykové kompetence.

Termín existuje již dlouhou dobu, objevil se již ve 20. století díky lingvistovi N. Chomského.

Jeho pohledem byla jazyková osobnost, která učí cizí jazyk, nejen, že musí rozumět cizojazyčné osobě, ale také musí mít základní úsudky o prohlášeních této země, pojmech. Je nutné, aby nevznikl dvojí obraz světa.

N. Chomsky ve svých pracích naznačuje, že je to jazyková kompetence, která pomáhá snáze porozumět gramatice a systému znaků cizí kultury. Ve výzkumu vědce není ovlivněno mnoho lidských faktorů, protože bere v úvahu individuální, vlastní, jazykové stránky, s výjimkou možnosti sociálních nebo situačních faktorů.

Nejjasněji o tom mluví e. F. Tarasov, který věří, že proces učení jazyka zahrnuje zohlednění různých faktorů, protože existuje mnoho forem existence jazyka. Například při neverbální komunikaci člověk používá pohled, gesta, pohyby těla. Je nerozumné doufat, že při verbální, běžné komunikaci to bude vhodné.

Jak to funguje?

Proces formování jazykových dovedností ve vztahu k jiné jazykové skupině zahrnuje přítomnost určitých znalostí o znameních, gramatických pravidlech.

To vše nezbytné pro úspěšná komunikace, takže zvládnutí jazykové kompetence je důležité při studiu jazyka někoho jiného. Yak pomáhá člověku porozumět jiné mentalitě, zvláštnostem artikulace, zvykům a stereotypům kultury jiné země. Po zvládnutí kompetence člověk podnikne krok k seznámení s tradicemi jiných lidí, k jejich pochopení a toleranci.

Než se naučíte jazyk někoho jiného, musíte se naučit mentalitu člověka, dozvědět se více o tradicích. Seznámení s jiným jazykem tedy nebude tak patrné, což pomáhá vyhnout se vzniku různých reprezentací a obrazů světa. Jiné tradice budou identifikovány s vlastními, takže již přestanou být vnímány jako cizí.

Kulturní kompetence

Struktura kulturní kompetence, jako součást MK, má svá specifika. Zahrnuje obecné kulturní a kulturně specifické znalosti jednotlivce, dovednost skutečné komunikace s cizojazyčnými lidmi, mezikulturní vnímavost člověka v psychické rovině.

Základem pro vznik kulturní kompetence je mnoho faktorů:

• smyslnost a důvěra;
• nejvyšší stupeň porozumění ostatním jednotlivcům a kulturám bez ohledu na úroveň mentálních, fyzických schopností;
• schopnost jasně a kompetentně formulovat své myšlenky;
• vždy být srozumitelný, to znamená prokázat hluboké znalosti jazyka někoho jiného.

Chcete-li se stát osobou, která rozumí tradicím a názorům někoho jiného, musíte najít střed, rovnováhu mezi pojmy:

• znalosti a zkušenosti tradic jiných lidí, lidí, etnik;
• vnímavost a empatie, schopnost dívat se na sebe zvenčí a myslet tak, jak by si druhá osoba myslela;
• důvěra ve své vlastní schopnosti a schopnosti, znalost slabostí, která je vyjádřena v úplné emoční zralosti člověka.

Kompetence komunikativní

Mezikulturní komunikační kompetence představuje vztah dovedností a komunikačních dovedností pro správnou interakci s lidmi kolem sebe. Mezi dovednosti patří kompetentně choreografická řeč, schopnost mluvit a poslouchat lidi a udržování trvalých přátelství.

Komunikační kompetence také znamená mít znalosti a dovednosti. Co přesně? Vše záleží na situaci, takže sada může být zcela odlišná.

Například, pokud komunikace probíhá s lidmi v nějakém formálním prostředí, pak je nutné vlastnit velké množství informací, abyste si je mohli neustále vyměňovat. Je také důležité dodržovat konkrétní pravidla slušnosti a etikety v práci.

Z tohoto důvodu je obvyklé rozdělit KK na formalizované a neformalizované. Každá možnost předpokládá přítomnost určitých dovedností, které jsou pro tuto konkrétní situaci důležité. Bez zohlednění těchto dvou skupin není možné normální fungování komunikační kompetence.

Podmíněně patří mezi tyto dovednosti:

• široká slovní zásoba;
• schopnost správně prezentovat informace ústně i písemně;
• znalost etikety a schopnost její praktické aplikace;
• analytické schopnosti, které pomohou při komunikaci s lidmi;
• schopnost navázat spojení;
• schopnost uklidnit, naslouchat člověku, aby zabránil rozvoji konfliktu.

Komunikační kompetence hraje zásadní roli, protože ve světě, kde je globalizace běžným jevem, schopnost komunikovat a udržovat dokonale pomáhá s kariérním a osobním růstem jednotlivce.

Využití všech dovedností někdy nestačí, protože je nutné znát hovorové nebo profesionální fráze, výrazy a základní představu o cizojazyčných kulturách, právech a povinnostech této země, stereotypech a skutečných činnostech lidí.

Kompetence – to je důležité cíl pro osobu, která není trvale v rámci jedné země. Cizí jazyky snadno rozvíjejí myšlení, úroveň inteligence člověka a MK pomáhá překonat kulturní bariéru, což pomáhá probudit v sobě pojmy jako tolerance, tolerance, klid, schopnost porozumět a poslouchat.

Komponenty

Komunikační kompetence zahrnuje následující komponenty:

• jazyková složka;
• sociolingvistický;
• pragmatický.

Všichni pomáhají při překonávání bariér mezi kulturami.

Pravděpodobné problémy

Existují některé problémy mezikulturní kompetence, které výrazně inhibují její fungování:

• imaginární silná podobnost mezi tradicemi;
• jazyk je příliš složitý a nevypadá jako rodný jazyk;
• neverbální kódy se navzájem velmi liší;
• stereotypy o kultuře;
• tendence člověka kritizovat všechno příliš rychle;
• neustálé napětí, deprese.

Překročením vnímané bariéry mezi kulturami bude jedinec rychle schopen učinit komunikační proces úspěšným.

Model MK

Podmíněně existuje model mezikulturní kompetence, který předpokládá přítomnost několika fází. Jeden z srozumitelnějších a logičtějších modelů sestavil Milton Bennett.

Ve svých pracích říká, že získání dobrého výsledku v komunikačním procesu závisí na přítomnosti smyslového vnímání člověka. Je nezbytné vnímat cizojazyčnou osobu správně, pochopit důvod jejích názorů a názorů.

Hlavní fáze reakce člověka na cizí kulturu a její jednotlivce:

1. Popření existujících rozdílů mezi národy.
2. Ochrana identity vašeho etnika.
3. Minimalizace všech rozdílů.
4. Přijetí cizí kultury a předpoklad existence ostatních.
5. Přizpůsobení a zvyknutí si na nový proud života v cizí zemi.
6. Integrace.

Popírání, ochrana a minimalizace jsou fáze, které se nazývají etnocentristické. Takový pohled na věci naznačuje, že člověk staví svou kulturu do středu světa, protože věří, že nemá obdoby.

Etnocentrická osobnost nechápe, že mezi zástupci různých zemí a národností mohou existovat nějaké silné kulturní rozdíly.