Moldavský parlament: vedení, pravomoci, frakce, počet poslanců. Parlamentní volby 2019

Moldavský stát je parlamentní republikou. To znamená, že hlavní roli ve vedení země hraje právě parlament. Jedná se o nejvyšší zákonodárný a reprezentativní orgán ve státě. Kdo řídí Moldavský parlament? Kolik poslanců v něm sedí? A jaké pravomoci má tento orgán? Odpovědi na všechny tyto otázky-v našem článku.

Moldavský parlament: obecné informace

Státní moc v Moldávii představují čtyři větve. Je to prezident, parlament, vláda i soudnictví. Moldavský parlament-jednokomorový. Funguje od května 1991 a je obdařen celým seznamem nejdůležitějších pravomocí. Zejména v jeho kompetenci: přijetí a interpretace zákonů, jmenování referend, schválení státního rozpočtu, vyhlášení mobilizace atd. d.

Volby poslanců do moldavského parlamentu jsou populární a tajné. Konají se jednou za čtyři roky na smíšeném systému, který byl zaveden v roce 2017. Pro šarže a bloky jsou instalovány bariéry průchodu.

Historie parlamentarismu v Moldávii: klíčové události

Parlamentní volby v republice se v historii její nezávislé existence konaly devětkrát. A čtyři z těchto kampaní byly mimořádné (předčasné).

První parlamentní volby v Moldávii se konaly v dubnu 1990. Tehdy byli poslanci stále voleni do Nejvyššího sovětu ČSSR, ale již v květnu byl přejmenován na parlament Moldavské republiky. Je logické, že první svolání moldavského parlamentu se skládalo z 83% členů Komunistické strany. Je pravda, že mnozí z nich se později stali členy nacionalistické "Lidové fronty". Na konci 80 – a počátku 90. let se toto politické hnutí vyznačovalo aktivní protiruskou rétorikou a ratifikovalo Sjednocení Moldávie s Rumunskem.

Na podzim roku 1993 vznikly první strany nezávislého Moldavska, zejména socialistické a agrárně demokratické. Jejich členové dosáhli předčasného rozpuštění parlamentu a nových voleb v únoru 1994. V roce 1998 se vytvořila Komunistická strana (PCRM), vyhrála následující volby a získala čtyřicet mandátů v parlamentu. Až do roku 2009 patřila veškerá plnost moci v zemi k PCRM a jejímu odpornému vůdci Vladimíru Voroninovi. Byla to v podstatě jediná komunistická strana v postsovětském prostoru, která dokázala vládnout.

V důsledku masových nepokojů v Kišiněvě v dubnu 2009, nazvaných Twitter Revolution nebo lila Revolution, byla komunistům odebrána moc. Lidové nepokoje byly vyvolány porušením počtu hlasů během příštích parlamentních voleb. Nakonec byly naplánovány nové volby a prezident Voronin rezignoval.

Struktura, vedení a frakce

Vnitřní organizace moldavského parlamentu je určena jejím nařízením. Práci zákonodárce země řídí předseda zvolený tajným hlasováním samotných poslanců. Zároveň by ho dvě třetiny hlasů stejných poslanců mohly z této funkce osvobodit. V současné době je předsedou moldavského parlamentu Andrian CANDU, člen Demokratické strany.

Hlavním pracovním orgánem parlamentu je stálý úřad. Jeho složení je tvořeno úměrně počtu frakcí. Stálá kancelář určuje počet a osobní složení komisí specializovaných na jednotlivá odvětví vládních činností. V některých případech (například za účelem vypracování složitých právních předpisů) má parlament právo zřídit zvláštní i dočasné vyšetřovací komise.

V moldavském parlamentu zasedá 101 poslanců. K dnešnímu dni jsou rozděleny do šesti frakcí následovně:

• Demokratická strana Moldavska – DPM) - 42 křesel.
• Strana socialistů Moldavské republiky (PSRM – - 24 křesel.
• Evropská lidová skupina - 9 míst.
• Liberální strana - 9 křesel.
• Strana komunistů Moldavské republiky (PCRM) - 6 křesel.
• Liberální demokratická strana - 5 křesel.

Dalších šest poslanců moldavského parlamentu je mimofrakčních.

Pravomoci a zasedání

Parlament republiky má spokojenou širokou škálu pravomocí. Mezi nimi:

• Přijetí zákonů, nařízení a usnesení.
• Stanovení data a pořadí lidových referend.
• Schválení státního rozpočtu.
• Schválení vojenské doktríny.
• Identifikace klíčových směrů zahraniční a domácí politiky státu.
• Ratifikace a vypovězení mezinárodních smluv a dohod.
• Schvalování čestných státních vyznamenání (medaile a řády).
• Vyhlášení všeobecné mobilizace (jak kompletní, a částečné).
• Vyhlášení vojenského nebo nouzového stavu.
• Změna velikosti minimální mzdy, sociálních dávek a důchodů.

Moldavský parlament se svolává dvakrát ročně. První zasedání trvá od února do července, druhé od září do prosince. Zasedání parlamentu jsou otevřená, i když ve zvláštních případech jsou poslanci oprávněni rozhodnout o zasedání za zavřenými dveřmi.

Budova parlamentu

Budova republikánského parlamentu se nachází v centru Kišiněva na 105 Stefan Chel Mare Boulevard. Je jednou z nejjasnějších památek sovětské architektury v moldavském hlavním městě. Jeho stavba trvala tři roky (1976 až 1979) pod citlivým dohledem tajemníka Ústředního výboru KP Moldávie Ivana Bodyla. Projekt budovy navrhl tým architektů pod vedením a.N. Loftantseva a G.N. Bosenko. Představuje odhalenou knihu. Ve střední části konstrukce jsou čtyři sloupy, které hrají roli nosných konstrukcí.

Během sovětské éry seděly na nádvoří budovy na lavičce bronzové postavy Karla Marxe a Friedricha Engelsa. Památník byl vyroben podle tehdy jedinečné technologie "ponorky" (uvnitř byla socha dutá). Na počátku 90. let tato sochařská kompozice zmizela a v roce 2012 byla objevena v jedné z garáží parlamentu.

Volby do moldavského parlamentu-2019

Další (desáté) parlamentní volby se mají konat 24. února 2019. 51 poslanců bude zvoleno podle většinového systému (v jednotlivých volebních obvodech) a dalších 50 poměrných (na seznamech stran). Bariéra průchodu je 6% pro strany a 8% pro politické bloky.

V předvolebním závodě se zaregistrovalo 15 kandidátských stran a 321 kandidátů v jednočlenných volebních obvodech. Šance na vstup do Parlamentu ale podle posledních sociálních sítí mají jen tři síly. To:

• PSRM (vůdce-Zinaida pohanka) - asi 40 %.
• DPM (leader-Vlad Plahotnyuk) - 15,9 %.
• Blok ACUM (leader – Maya Sandu) - 15,7 %.

Mimochodem, v letošním roce se současně s parlamentními volbami v Moldavsku bude konat také poradní referendum. Jednou z otázek, na které budou voliči vyzváni, aby odpověděli v rámci plebiscitu, bude: "souhlasíte se snížením počtu poslanců parlamentu ze 101 na 61?»