Konflikt v jemenu: příčiny, milníky, důsledky

Konflikt v Jemenu není tak všeobecně známý jako vojenské akce na území Sýrie nebo Iráku. Ačkoli to byla plnohodnotná občanská válka, která trvala několik let. Koncem roku 2018 vyšlo najevo, že bylo dosaženo příměří, ale poté se bojové střety znovu obnovily. Tento článek pojednává o příčinách konfliktu, jeho hlavních fázích a dopadu této krvavé války na světovou politiku.

Pozadí

Konfliktu v Jemenu předcházela šíitská vzpoura. Všechno to začalo v roce 2004. Šíitští povstalci žijící na severu země se postavili proti spojenectví Jemenu s americkými úřady. Požadovali obnovení teokratické monarchie, která existovala na území severního Jemenu před vojenským pučem, ke kterému došlo v roce 1962.

V roce 2009 začaly aktivní boje. S jedné straně podíleli se na nich šíité a na druhé straně armády Saúdské Arábie a Jemenu. Pro zásah do konfliktu ozbrojených sil sousední země, kterou sunnitská vláda ovládá, bylo formálním důvodem zabití dvou pohraničníků, kteří se stali oběťmi rebelů.

Již v roce 2010 bylo uzavřeno příměří, ale poté byly obnoveny ozbrojené střety.

Historie Jemenu

Zpočátku bylo území, na kterém se tato země nacházela, považováno za jedno z nejstarších ohnisek civilizace. Právě zde se nacházely starověké státy Main, Kataban, Himyaritské království a mnoho dalších. Abychom pochopili příčiny konfliktu v Jemenu, musíme se ponořit hlouběji do historie státu.

Na počátku 6. století byl Jemen ovlivněn aksumským královstvím, což dokonce vedlo k jeho pokřesťanštění. V roce 628 došlo k islámskému dobytí. Poté zde byla založena nadvláda Osmanské říše.

Moderní historie země začíná v roce 1918, kdy Severní Jemen získal nezávislost. V roce 1962 byl vládcem princ Muhammad Al-Badr, který nastoupil na trůn po smrti krále Ahmeda. Změnu moci využila armáda, která v zemi provedla převrat. Vládnoucí teokratická monarchie byla svržena, místo toho byla vyhlášena Jemenská arabská republika. Po svržení monarchie začala v zemi občanská válka mezi republikány a monarchisty, která trvala 8 let.

Jižní Jemen, který byl britským protektorátem, získal nezávislost v roce 1967. Jeho vedení se naklonilo k Sovětskému svazu. V průběhu 20 let mezi zeměmi pokračoval prudký boj, který skončil v roce 1990. To je důležité datum v historii Jemenu, protože oba státy se spojily do stejné republiky.

Pravda, mír a klid netrvaly dlouho. V roce 1994 byla v zemi znovu zahájena občanská válka. Vůdci ex Jižní Jemen vyhlásili nezávislost, ale "seveřan" zabránili jejich pokusu o oddělení potlačením vzpoury.

Průběh konfliktu

Další kolo historie konfliktu v Jemenu začalo po povstání hútíů, kteří cítili sílu znovu získat existující teokratickou monarchii.

V červenci 2014 skončila ikonická Bitva o Amran, bylo to přesvědčivé vítězství. Boje v Jemenu poté vzplály s novou silou, protože povstalci cítili sílu. V září bylo za pouhých 5 dní zajato polovojenskou skupinou Ansaralla Hlavní město Sana ` a.

Do té doby byla situace v Jemenu eskalována na hranici. Po celé zemi uspořádali Hútíové masové demonstrace. Vyzývali, aby se otevřeně postavili proti snížení dotací na ropné produkty ze strany úřadů, což vedlo k dvojnásobnému zvýšení cen benzínu. Hlavním požadavkem byla rezignace vlády, která byla otevřeně obviněna ze zkorumpovanosti.

Září v historii konfliktu v Jemenu se zapsalo do historie jako měsíc, kdy v hlavním městě Saná začaly prudké střety bezpečnostních sil s demonstranty. Odpor silových struktur byl nakonec zlomen o dva dny později. Povstalci obsadili řadu oblastí hlavního města, zřídili zátarasy po celém městě, usadili se na území státních institucí.

18. ledna byl zajat prezidentský úřad. Následující den obletěly fotografie Jemenu všechny informační agentury. Ozbrojený střet mezi bezpečnostními důstojníky prezidenta republiky Abdul Hadi a Houthis zabil 9 lidí, více než 60 bylo zraněno.

Poté, co povstalci obsadili Prezidentský palác, člen politické rady protivládního hnutí "Ansar Alla" Hamza al-Husi oznámil, že rebelové nemají za cíl svrhnout úřadujícího. Střety s jednotkami osobní prezidentské gardy však byly vyvolány samotnými vojáky. Údajně odmítli předat zbraně z arzenálů umístěných v komplexu paláce hlavy státu rebelům. To chystali se vzít jeho vlastní skladování.

Rezignace

21. ledna 2015 dosáhl jemenský prezident Hadi předběžné dohody s Houthis o příměří. Byly zveřejněny oficiální informace o dohodě mezi stranami. Znamenalo to přijetí nové ústavy, která by z Jemenu udělala spolkový stát. Rovněž se zavázala zastupovat různé skupiny obyvatelstva na všech úrovních moci, včetně umožnění husitské země vládnout.

Povstalci souhlasili, že ustoupí od vládních zařízení, která obsadili, osvobodí vězně, včetně Vůdce prezidentské kanceláře Ahmada Mubaraka.

Následujícího rána vyšly informační agentury s další šokující zprávou: jemenský prezident Hadi napsal rezignaci. Parlament ho zároveň odmítl schválit. Dříve bylo oznámeno, že s žádostí o rezignaci se členové vlády obrátili na hlavu státu. Dočasným orgánem v zemi byl zřízený revoluční výbor složený z hútíů.

V polovině února zahájili rebelové útok na Aden. Prezidentovi se podařilo uprchnout poté, co strávil asi měsíc v domácím vězení. Poté, co se setkal s vůdci jižních provincií země, oficiálně oznámil stažení vlastního rezignačního dopisu.

Intervence Saúdů

Nové kolo ozbrojeného konfliktu v Jemenu začalo poté, co na konci února 2015 napadly území země koaliční síly arabských států vedené Saúdskou Arábií. V srpnu se intervencionisté zakořenili v jižních provinciích a začali bojovat o postup na sever. Základem koalice byly jednotky ozbrojených sil Spojených arabských emirátů i pěchota "Lidových výborů", kteří vystupovali na straně prezidenta hadího.

Světová média, která hovoří o ozbrojeném konfliktu v Jemenu, informovala o desítkách obrněných jednotek v provincii Lahj. V březnu začala bitva o Aden. Arabská koalice se pokusila porazit houthity, kteří obsadili město, což se jí úspěšně podařilo. V srpnu se kontrola nad Adenem plně přesunula k silám podporujícím úřadujícího. Provincie Ed-dali, Aden, Lahj a Abyan také spadaly pod kontrolu koalice.

Od září se k arabské koalici připojil Kuvajt, který začal hromadně posílat své jednotky, aby se zapojily do konfliktu v Jemenu proti houthisům.

V květnu 2016 se Američané připojili k akci. Poslali vrtulníky a speciální síly do provincie Lahj. Na žádost vlády Spojených arabských emirátů také dorazilo oddělení pozemních sil na podporu Saúdské koalice. V samotné Americe byl hlavní důraz kladen na vyslání vojáků do boje proti mezinárodním teroristům, včetně organizací "Al-Káida" (teroristická organizace zakázaná v Ruské federaci). Americké letectvo se aktivně zapojilo do vojenského konfliktu v Jemenu a začalo útočit na teroristy.

Pozice Houthi utrpěly značné škody. V polovině roku 2016. Spojené arabské emiráty oficiálně oznámily stažení vojsk z oblasti konfliktu v Jemenu.

Rozuzlení přišlo v roce 2018. V dubnu přistály speciální síly Spojených arabských emirátů na ostrově Sokotra a zajaly ho. Na souostroví jim nebyl poskytnut žádný odpor. V červnu zahájila koalice vedená Saúdskou Arábií útok na město Hodeida. Při druhém pokusu byl vzat bouří.

V prosinci se americký senát vyslovil pro ukončení vojenské kampaně v Jemenu. Příslušné usnesení podpořili senátoři.

Je známo, že šéf politické rady Houthi Mahdi Al-Mashat v polovině roku 2018 zaslal ruské vládě oficiální telegram s žádostí o účast na řešení konfliktu. V důsledku toho bylo rozhodnuto nezasahovat do další války na Středním východě.

Vražda Saleha

V roce 2017 vypukl v Jemenu velký skandál, který se soustředil na bývalého prezidenta Aliho Abdallaha Saleha. Vedl zemi v letech 1994 až 2011. Byl první hlavou republiky.

Důvodem byl jeho projev, ve kterém Saleh obvinil Houthis z masového zabíjení civilistů. Také uvedl, že jim kvůli tomu již nebude poskytovat žádnou podporu. Salehovým návrhem bylo "otočte novou stránku v příběhu" Jemen. Věřil, že je nutné přistoupit k jednáním se Saúdskou Arábií, aby se jednou provždy urovnal vyhořelý konflikt.

Tento projev vyvolal nepokoje v zemi. Zejména v jemenském hlavním městě Saná začaly boje mezi ochranou bývalého prezidenta a Houthis, do nichž byly zapojeny i tanky. Během těchto střetů bylo zabito nejméně 245 lidí.

Odpůrci hútíů přivítali rozkol ve stánku soupeřů, na jehož straně dříve vystupoval Saleh. Prezident hadi se rozhodl vydat rozkaz vojenským jednotkám loajálním k němu, aby zahájily útoky na hlavní město.

Dostatečně rychle se provládním jednotkám podařilo získat kontrolu nad velkou částí území Sany. 4. prosince povstalci stále pronikli do rezidence bývalého prezidenta, nebyl však objeven. Saleh se pokusil uprchnout z hlavního města, ale na okraji města jeho auto bylo podkopáno. Samotný politik byl zabit kontrolním výstřelem.

Tento čin Houthi jasně ukázal, jak nemilosrdně jsou ochotni jednat se svými bývalými příznivci, kteří se rozhodnou změnit svůj postoj.

Humanitární katastrofa

Stručně řečeno o konfliktu v Jemenu je třeba věnovat pozornost humanitární situaci v regionu. V roce 2017 vedení OSN vyzvalo všimnout si na problém v této zemi. Odhadují, že v té době potřebovaly okamžitou pomoc 2 miliony lidí. Otázka jejich života a smrti byla akutní. Podvýživa postihla asi 500 tisíc dětí.

Dodávky potravin byly přerušeny Námořní blokádou, kterou zřídila arabská koalice, aby zabránila dodávkám zbraní rebelům.

Nechráněné části obyvatelstva přitom přišly o pomoc od vlády, přes jeden milion státní zaměstnanec nedostali plat.

Mezinárodní organizace po analýze situace s úmrtností dětí na podvýživu dospěly k závěru, že během konfliktu zemřelo z hladu asi 85 tisíc nezletilých.

Na konci roku 2017 začal vůdce Houthi Abdel Malek al-Husi vyhrožovat Saúdské Arábii vážnou ranou, pokud neodstraní blokádu z Jemenu. Koalice udělala ústupky a začala propouštět do země náklad s humanitární pomocí.

OSN odhaduje, že od roku 2015 zemřelo na jemenském území asi 6,5 tisíce civilistů. Většina se stala obětí úderů, které arabská koalice provedla.

Příměří

V prosinci 2018 bylo mezi soupeřícími stranami uzavřeno příměří. Jednání se konala na území Švédska, proběhla pod záštitou OSN.

Zejména se podařilo diskutovat o otázkách týkajících se propuštění vězňů a vězňů, problému s Jemenskou centrální bankou, blokády Taiz, situace kolem letiště Saná, dodávky humanitární pomoci do republiky.

18. prosince oficiálně vstoupil v platnost režim příměří.

Obnovení bojů

Ke zklamání světové veřejnosti svět netrval dlouho. Boje byly obnoveny již 5. ledna 2019. Časově se shodovaly s návštěvou zvláštního vyslance OSN Martina Griffithse v zemi.

Povstalecké jednotky a vládní jednotky se navzájem obvinily z porušení příměří v přístavu Hodeida. Očití svědci hlásili rozsáhlý požár, který vznikl v oblasti skladů, kde byla uložena humanitární pomoc.

O několik dní později houthitský dron zaútočil na vládní vojenskou základnu, když se na ní konala vojenská přehlídka. Nejméně 6 hodnostářů bylo zraněno, bylo také hlášeno 6 mrtvých a několik desítek zraněných. Vojenský konflikt vypukl s novou silou.

Následky

Na území země se nacházejí rozsáhlá ložiska ropy, takže nepřátelství okamžitě začalo ovlivňovat ceny ropy "černé zlato". Posuzování konfliktu v Jemenu a jeho důsledky, jedním z hlavních závěrů, které lze vyvodit z toho, co se stalo, jsou odborníci, že USA a přední západoevropské země již nejsou schopny zvládnout roli rozhodce na Středním východě. Země, kterým poskytují pomoc, jsou stále ponořeny do chaosu.

Výsledkem je vzestup islamistů k moci, kteří nejsou připraveni jednat. Američané se snažili tuto situaci napravit a poslali své jednotky do Jemenu.

V důsledku toho měl konflikt v Jemenu významný dopad na světovou politiku, i když se zpočátku zdál místní. Situace na území tohoto státu prokázala skutečné uspořádání sil na Blízkém východě. Především touha Američanů distancovat se od role světového četníka. Tato touha se projevila zejména po porážce týmu Bush Jr. v Iráku.

Z dlouhodobého hlediska se Američané považují za přeorientované na asijsko-pacifický region a zahájili všestrannou spolupráci s Čínou. Země Středního východu v blízké budoucnosti budou muset nezávisle určit vektory svého vývoje.