Obsah
Skloňování v ruštině se učí již na základní škole. Mnozí si stále pamatují názvy případů a tabulky zakončení. Deklinace je změna jmenných částí řeči podle pohlaví, čísla nebo případu. Podívejme se podrobněji, jak se v ruštině skloňují podstatná jména a přídavná jména. Zjistíme, co je adjektivní deklinace.
Podstatná jména
Všechna slova ruského jazyka mohou být buď singulární (židle, strom) nebo množné číslo (židle,stoly) . Každé podstatné jméno může stát v jednom ze šesti případů. Také nominální část řeči může odkazovat na jednu z deklinací. Patří sem například adjektivní deklinace podstatných jmen (jedná se o změnu nominálních forem a. p. jídlo. č., mají konce přídavných jmen v A. p. jídlo. č.). Zvažte je ve srovnávací tabulce níže.
Pád. Tabulka
№ | Názvy případů | Otázka | Vysvětlení | Příklad |
1 | Nominativní (A. p.) | kdo? co? | To je považováno za počáteční formu nominální části řeči. Předmět vždy stojí v tomto případě. | Okurka, mrak, štěně, Vanessa, smrk |
2 | Genitiv (R. p.) | koho? proč? | Aby bylo snazší položit otázku, můžete použít další slovo. Například: "není co?"nebo" nikdo není?» | Okurky, mraky, štěně, Vanessa, jedl |
3 | Dativní (D. p.) | komu? čemu? | V tomto případě můžete položit otázku také pomocí dalšího slova. Například: "dát komu?"nebo" dát co?» | Okurka, mrak, štěně, Vanessa, jedl |
4 | Akuzativ (Do. p.) | koho? co? | V tomto případě otázka " koho?"shoduje se s R. p., ale co nezaměňovat tyto dva případy, musíte použít pomocné slovo: "vidím, kdo?» | Okurka, mrak, štěně, Vanessa, smrk |
5 | Kreativní (T. p.) | kým? než? | V tomto případě můžete položit otázku takto: "Jsem s kým spokojen?"nebo" spokojený s čím?» | Okurka, mrak, štěně, Vanessa, smrk |
6 | Navrhovaný (P. p.) | o kom? po čem? | Obvykle podstatná jména v P. p. používá se s předložkou. Položme otázku: "přemýšlím o kom?"nebo" přemýšlím o čem?» | O okurce, o oblaku, o štěně, o Vanessě, o smrku |
Deklinace podle čísel
Většina podstatných jmen může mít tvar a množné číslo a singulární. Například: pohár-poháry, kočka-kočky, dům-Domy. Ale jako každé pravidlo existují výjimky. Některá podstatná jména mohou být pouze u. č.:
- označení látek (cukr, prach, voda, železo);
- abstraktní podstatná jména (dobro, hněv, zábava, smích, šedivý);
- vlastní jména (Sevastopol, Kavkaz, Amerika, Volha) ;
- kolektivní jména (studentství, zvíře, listy, nádobí).
Jiná podstatná jména mohou být pouze mn. č., například:
- expresní látky (inkoust, piliny, ruměnec);
- časové úseky (den, Prázdniny, pracovní dny) ;
- názvy jakýchkoli událostí, akcí (volby, výluky, intriky, potíže);
- složené (spárované) tituly (nůžky, brýle, sáně, brána);
- kolektivní slova (finance, peníze, divočina) ;
- vlastní jména (Alpy, román "démoni", Karpaty).
U podstatných jmen v mn. č. deklinace a Rod nejsou definovány.
Deklinace podstatných jmen. Adjektivní deklinace
Deklinace podstatných jmen lze rozdělit do následujících skupin:
- I. deklinace. To zahrnuje slova, která mají konce-a, - i. Například: jaro, pán, země, chůva, kuchyně, bobule.
- II. deklinace. Tato skupina zahrnuje podstatná jména s nulovým koncem (v mužském rodu!) a slova s koncovkami-e, - o. Například: korzh_, míč_, dom_, tovaryš, okno, běda.
- III. deklinace. Podstatná jména s nulovým koncem (v ženském rodu!). Například: řeč_, proud_, maty_, step_.
I-e, II-E a III-e deklinace se nazývají substantivní.
- Adjektivní Typ skloňování podstatných jmen. To zahrnuje slova odvozená od příčestí nebo přídavných jmen. Příklad: jídelna, soukromý, koupelna, učitel.
- Pronominální Typ. Jsou to podstatná jména, tvořené zájmeny nebo skloňujícími se jako zájmena. Například: remíza, dívka.
- Různorodý (celkem 12, měli byste si je pamatovat!). Tato slova: čas, břemeno, vemeno, jméno, téma, kmen, banner, plamen, třmen, semeno, cesta, dítě.
- Smíšený. Tato deklinace ve slovech označujících příjmení na-in (-Eun), -s (- EV). Například: Slavík, Gorchavkin.
- Nekonvenční (nulová deklinace). Patří sem slova, která nejsou proměnlivá v případech a číslech, většinou cizího původu. Příklad: film, Taxi, dáma, káva, kabát.
Jak identifikovat deklinaci?
Adjektivní deklinace, smíšená, substantivní nebo jiná jsou definovány následovně:
- Slovo je vloženo do počáteční formy (a. p., jídlo. č.) a určit, ke kterému ze 7 typů se hodí.
- Pokud podstatné jméno nemá formu u. č., to se nevztahuje na žádnou deklinaci: kalhoty, sáně, otěže.
Jména přídavná jména
Přídavná jména (plné formy!) se mění podle podstatného jména, které se s nimi používá. Zvažte, jak se naklánějí.
Jak se adjektiva skloňují?
1. Adjektivní deklinace adjektiv. Změna relativních a kvalitních jmenných částí řeči.
Jaká jsou přídavná jména:
- Kvalitní-vyjadřují vlastnost samotného předmětu. Mohou mít různé intenzity. Například: žlutá-žlutá, studená-chladnější, tvrdá-tvrdší.
- Relativní-popisují vlastnost prostřednictvím vztahu k předmětu. Adjektivní typ deklinace takových adjektiv nemění stupně intenzity. Například: školní, večerní, letní, borovice, železo.
Příklad:
Pád | Jídlo. č. mužský | Jídlo. č. ženský | Jídlo. č. střední | Mn. č. |
A. p. | teplá (podlaha), bříza (most) | teplá (vana), bříza (kůra) | teplé (deka), bříza (poleno) | teplé (ponožky), březové (košťata) |
R. p. | teplá (podlaha), bříza (most) | teplé (koupele), bříza (kůra) | teplé (přikrývky), bříza (polena) | teplé (ponožky), březové (koště) |
D. p. | teplo (podlaha), bříza (most) | teplá (vana), bříza (kůra) | teplá (přikrývka), bříza (polena) | teplé (ponožky), březové (košťata) |
Do. p. | teplá (podlaha), bříza (most) | teplá (vana), bříza (kůra) | teplé (deka), bříza (poleno) | teplé (ponožky), březové (košťata) |
T. p. | teplá (podlaha), bříza (most) | teplá (koupelna), bříza( kůra) | teplá (přikrývka), bříza (polena) | teplé (ponožky), březové (koště) |
P. p | teplo (pole), bříza (most) | teplá (vana), bříza (kůra) | teplo (přikrývka), bříza (polena) | teplé (ponožky), bříza (koště) |
Adjektivní typ deklinace je typický pro většinu přídavných jmen.
2. Deklinace adjektiv přivlastňovacích, které mají příponu-Oy (smíšené).
Příklad:
Pád | Jídlo. č. mužský | Jídlo. č. ženský | Jídlo. č. střední | Mn. č. |
A. p. | psí (krmivo), lovecký (batoh) | psí (postroj), lov (chata) | pes (vkus), lov (zbraně) | psí (běh), lov (stopy) |
R. p. | psí (krmivo), lovecký (batoh) | Psí (postroje), lovecké (chaty) | Psí (smysl), lovecké (zbraně) | Psí (běhy), lov (stopy) |
D. p. | psí (hovno), lovecký (batoh) | psí (postroj), lov (chata) | Psí (smysl), lovecké (zbraně) | psí (běh), lov (stopy) |
Do. p. | psí (krmivo), lovecký (batoh) | psí (postroj), lov (chata) | pes (vkus), lov (zbraně) | psí (běh), lov (stopy) |
T. p. | psí (krmivo), lov (batoh) | psí (postroj), lov (chata) | Psí (smysl), lovecké (zbraně) | psí (běh), lov (stopy) |
P. p | psí (krmivo), lov (batoh) | psí (postroj), lov (chata) | Psí (smysl), lov (zbraně) | psí (běh), lov (stopy) |
3. Deklinace adjektiv přivlastňovačů, které mají příponu-y (-y), - Ying (- yn) (je také smíšená).
Příklad:
Pád | Jídlo. č. mužský | Jídlo. č. ženský | Jídlo. č. střední | Mn. č. |
A. p. | táta( stůl), bratři (telefon) | táta( kniha), bratova (manželka) | Papino (poklad), bratovo (dobro) | tatínkové (boty), bratři (brusle) |
R. p. | táta( stůl), bratova (telefon) | táta( knihy), bratr (manželky) | otec (poklad), bratr (dobrý) | táta( boty), bratr (brusle) |
D. p. | táta( stůl), bratr (telefon) | otec (kniha), bratr (manželka) | papež (poklad), bratr (dobrý) | táta( boty), bratr (brusle) |
Do. p. | táta( stůl), bratři (telefon) | táta (kniha), bratova (manželka) | Papino (poklad), bratovo (dobro) | tatínkové (boty), bratři (brusle) |
T. p. | táta( stůl), bratr (telefon) | táta (kniha), bratr (manželka) | papež (poklad), bratr (dobrý) | tatínkové (boty), bratrské (brusle) |
P. p. | táta( stůl), bratr (telefon) | otec (kniha), bratr (manželka) | táta (poklad), bratr (dobrý) | táta( boty), bratr (brusle) |
Smíšený a adjektivní typ deklinace přídavných jmen zahrnuje základní principy změny jmenných forem v ruštině.
Nekonečná přídavná jména
Následující přídavná jména nejsou nakloněna:
- kvalitní krátký tvar (studený, vysoký, daleko);
- kvalitní srovnávací a superlativy, s jedním základem (lepší-nejlepší, nejblíže-nejblíže);
- některé národnosti (manti, Hansi) ;
- různé barvy (khaki, béžová);
- jednotlivé styly oblečení (zvlnění, skládané);
- čistá slova, hrubá, (hodina) špička.
Tato adjektiva nejsou zahrnuta v deklinaci adjektivní a smíšené. Jejich vlastností je neměnnost. Ve větách jsou nekonečná přídavná jména umístěna za podstatným jménem, nikoli před nimi (jako běžná přídavná jména).
Lze odvodit, že adjektivní deklinace je charakteristická pro většinu podstatných jmen a přídavných jmen. Smíšené-složitější, spojuje různé způsoby vzdělávání slovních forem. Nejen porozumět všem typům skloňování v ruštině, ale je velmi nutné a důležité, aby vaše řeč byla správná a krásná.
Podstatná jména 3 deklinace. Zakončení podstatných jmen 3 deklinace
Jak vytvořit přezdívku? Metody a doporučení
Proud je sloveso a podstatné jméno: interpretace slova
Nejkrásnější ukrajinská příjmení
Seznam podstatných jmen vztahujících se k neposlušným
Mämlä je? Výklad slova, příklady vět
Význam slova franšíza jednoduchými slovy
Judikatura: definice, typy a funkce
Přípona je co? Koncepce a způsoby přípony