"Georges dandin nebo oklamaný manžel": shrnutí

Francouzský dramatik Jean-Baptiste Pocklin, tvůrce klasické komedie, si v 17. století získal popularitu pod pseudonymem Molière. Vytvořil žánr komedie pro domácnost, který kombinoval plebejský humor a buffonade s uměním a milostí. Molière-zakladatel zvláštního žánru-komedie-balet. Vtip, jas obrazu, Fantazie dělají Molièrovy hry věčnými. Jedním z nich je komedie Georges Dandin nebo oklamaný manžel, jejíž shrnutí je uvedeno v tomto článku.

Historie psaní

1668. Louis XIV v zenitu slávy, je doprovázen štěstím," Král Slunce " je poctěn jako faraon. Lully a Molière mají za úkol spojit své síly pro "velkou královskou zábavu" a poskytnout svobodu při výběru témat. Molière skládá hru ve třech dějstvích "Georges Dandin", zatímco Lully k ní píše hudbu.

Děj dramatik bere z jedné ze svých prvních frašek "žárlivost Barbulie". Autor "zušlechťuje" hrdiny a šašek se promění v nešťastného muže, zatímco fraška se promění v Molièrovu nestárnoucí komedii Georges Dandin, která vypráví o muži, který se oženil s aristokratem, jehož život se proměnil v mučení a poučení všem rolníkům, kteří by si přáli, jako Dandin, povznést se nad jeho majetek a spojit se se šlechtici.

Děj a herci

Hlavní postava-Georges Dandin-ješitný a bohatý rolník, hloupý a ne příliš atraktivní, dohání se k dceři zpustošené rodiny. Pro Dandena je toto manželství příležitostí k získání šlechtického titulu, pro barona de Sotanville a jeho manželku je záchranou před finančním kolapsem. Ale svatba Georgese a Angeliky nikomu nepřináší štěstí. Šlechtična a Kráska Angelica se stydí za svého prostého manžela, její rodiče mu neustále vyčítají nevědomost. Kromě toho se o jeho manželku stará mladý a krásný vikomt Clitander. Dandin, muž náchylný k sebereflexi, obviňuje všechno ze sebe: "chtěl jsi to, Georges Dandin".

Kromě nich se hry účastní:

• Kolen-dundenův služebník.
• Claudine-služka krásy-manželky Danden.
• Luben je rolník, který slouží vikomtovi Clitandrovi.

Akce první

Protagonista hry stojí před svým domem a vysvětluje, v jaká pozice dostal se. Jeho manželství se šlechtou je lekcí pro všechny rolníky, kteří chtějí titul. Kolik potíží přináší toto manželství! Šlechta není špatná věc, ale nebudete mít potíže. Je lepší se s nimi nepořádat. A on, Danden, zažil, jak se chovají, když dovolují člověku, jako je on, vstoupit do jejich rodiny. Pán nalévá jen na jeho peníze, ale ani na něj. Ne, vzít si rolnickou ženu, čestnou dívku, tak se oženil s tou, která se dívá dolů, stydí se za něj, jako by se všemi svými bohatstvími nemohl vyplatit právo být jejím manželem.

Jeho chvástání přerušuje příchod rolníka Lubena, který opouští svůj domov. Ten neuznává majitele panství v Dandenu a upřímně říká, že předal mladé paní poznámku od Franta, který se usadil v domě naproti. Přišla k němu služebná paní Claudine a řekla, že paní Angelique řekla, aby ji předala majiteli, že je vděčná vikomtovi Clitandrovi za lásku. Ale její manžel je s kreténem a člověk si musí dávat pozor, aby nic nezjistil. Danden, poté, co to vyslechl, zuří a odváží se stěžovat pánům de Sotanville.

Tchán a tchýně jsou zchátralí šlechtici, lidé jsou malí, ale sprostí. Nemají za duší ani haléře, ale jsou velmi hrdí na starověk svého druhu, spojení a privilegia. A i když arogantní slova neopouštějí jejich jazyk, nebránili se vydávání své dcery za "prostého občana", který zaplatil jejich dluhy a stal se "panem de Dandignièrem". Na tomto jejich poděkování přišel konec a neúnavně připomínali rolnickému zetě, že jim není hoden.

Nerovné manželství

Paní de Sotanville nesnášela, že neví, jak vést sebe ve slušné společnosti. Říká Georgesovi Dandenovi, aby jí říkal "madam", ne tchyně. Baron je o něco měkčí než manžel, ale tato "vixen" je točí, jak chce. Poté, co poslouchal, zpívající projevy své věrné, se také chvěje a od nynějška by ho Georges měl nazvat"vy". Neměl by mluvit o Angelice "moje žena", protože je vyšší než jeho narození. Tchán a tchán zpívají předky, ctnosti a přísnou výchovu Angeliky.

Provinčnost manželů de Sotanville prozrazuje jejich přemrštěné chvástání a vychloubání minulých zásluh předků. Výsměch a pohrdání se skrývají za zdvořilostí vikomta Clitandera, který vstoupil do místnosti, když se baron upřímně diví, že dvorní aristokrat neslyšel velké jméno de Sotanville, nezná tituly ani slávu svého slavného rodu. Danden také není potěšen myšlenkou, že jeho dětem bude předána šlechtická hodnost. Ačkoli je to "hrubý manžílek", ale nebude nosit rohy. Přímo o tom mluví Clitandrovi.

Angelicin otec bledne rozhořčením a vyžaduje od něj vysvětlení. Vikomt vše popírá. Paní Sotanville, která právě ujistila Všechny o zbožnosti žen svého druhu, požaduje Angélique a žádá o vysvětlení všeho. Angelica spěchá s obviněními na Clitandera, ten zvedne její trik. De Sotanvili poté obrátí svou nelibost na svého švagra a je nucen se vikomtovi omluvit. Ale nemůžete strávit rolníka, pokračuje v urážce Angeliky, ale hraje uráženou nevinnost.

Druhá akce

Pokračuje ve hře rozhovor služebnice Claudiny a Lubena. Upřímně se diví, odkud se Dandenovi všechno stalo známým, a zajímá se o Lubena, jestli se s někým rozloučil? Ten říká, že potkal nějakého muže, který ho viděl opouštět jejich dům, ale slíbil, že nikomu nic neřekne.

Danden se snaží přesvědčit svou ženu, že uzel je posvátný a nerovnost původu je vymazána. Angelica cynicky odpovídá, že není povinna ho poslouchat jen kvůli, co mu chtěl jsem si ji vzít. Je stále mladá a bude si užívat radosti ze svobody, na kterou má nárok její věk. Bude v příjemné společnosti. A danden ať děkuje nebi, že nechce dělat nic horšího.

Danden sleduje svou ženu a Clytandera klíčovou dírkou a myslí si, že si teď nenechá ujít příležitost pomstít se. Doufá, že od Lubena získá svědectví o své zradě. Marně však doufá v jeho pomoc. Plán pomsty ho stále více zabírá, dokonce i Vyhlídka na podvedeného manžela ustupuje do pozadí.

Touží přesvědčit rodiče Angeliky o duplicitě jejich dcery. Ale Angelica je sama předvolá ke svědkům a tentokrát se chytře uvolní. Pobouřeně pokárá Clitandru, že ji pronásleduje, i když dokonale ví, jak je ctnostná, popadne hůl a zahání svého obdivovatele, Ano, takže rány dopadnou na záda nešťastného Georgese Dandina. Je rozzuřený, volá svou ženu zrádcem, ale neodvažuje se to nahlas vyslovit a miluje naději, že bude učit Angeliku.

Třetí akce

Angelica přichází na noční rande s Clitandrem. Manžel ji prý chrápá. Claudine tamtéž. Luben ji hledá a volá po jménu, proč se danden probudí a zjistí, že neexistuje žádná manželka. Clitander vzdychne při pomyšlení, co by mělo vraťte se ke svému jednoduchému "rozkošnému růži". Georges Dandin podle něj není hoden její lásky. Angelica uklidňuje Clitandre a říká, že nemůže takového manžela milovat. Cena je pro něj malá a je směšné věnovat mu pozornost.

Georgesovi se podařilo chytit svou ženu na ulici v tak pozdní hodině a okamžitě chce zavolat rodičům. Angelica prosí, aby jí odpustila, přiznává svou vinu a slibuje, že bude nejlepší manželka na světě. Ale Danden se "odtrhne" od arogance de Sotanville a nejde do světa. Zesměšňuje jejich dceru a značí jejich hrdost. Taková zvířecí tvrdohlavost se může narodit pouze v hloupém srdci a v tuto chvíli jsou všechny sympatie na straně Angelique, která chce jen žít, ale byla obětována svými rodiči.

Angelica se rozzuří, že byla svým manželem ponížena pro všechny, a chce se pomstít. Odchází do domu, zamkne dveře a zvedne hluk, že manžel je opilý a navíc nespal doma. Uchylují se de Sotanvili, Danden chce všechno vysvětlit, ale nechtějí poslouchat, navíc-nutí je na kolenou odpustit své dceři. Danden dluží, že pokud se "oženil se špatnou ženou", zbývá jen jedna věc - "hlavou dolů do vody".